Na co má zaměstnanec právo, ale nikdo mu to neřekne - Škody vzniklé v rámci pracovního poměru

Znají to asi všichni zaměstnanci. Podepíšou pracovní smlouvu nebo jednu z dohod, nechají se informovat o všem, co jim chce zaměstnavatel sdělit, ale málokdy se sami iniciativně dožadují svých práv. Ve velké většině ani neví, co po nich zaměstnavatel může a nemůže chtít. Dnes se podrobněji zaměříme na náhradu škody vzniklé v rámci pracovního poměru.

V předchozím článku jsme se zmínili o povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele nahradit škodu druhé straně. Nyní se podíváme konkrétně na situace, kdy může zaměstnanec požadovat po zaměstnavateli náhradu škody jemu vzniklé. Tento text by měl sloužit jako soubor otázek, na které je dobré si odpovědět v případě, že máte v úmyslu žádat zaměstnavatele o náhradu škody.

Plnili jste pracovní úkol?

shutterstock_601766393_773Zcela jistě první a nejdůležitější otázka, kterou je třeba zodpovědět. Právo na náhradu škody má totiž ten zaměstnanec, kterému vznikla škoda při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Správnou další otázkou pak je, co je vlastně plnění pracovního úkolu. Dá se říci, že pracovním úkolem je vše, co je vykonáváno jako zadaná práce v pracovní době nebo práce s ní související. Zaměstnance, kteří často jezdí na pracovní cesty jistě potěší, že i pracovní cesta patří do kategorie pracovních úkolů.

Co však do škatulky pracovních úkolů zařadit nelze, je cesta z a do práce. Zlomíte-li si nohu před vrátnicí v práci, o náhradu škody žádáte vlastníka komunikace. Pokud na vás však spadne při průchodu vrátnicí závora, jste již na pozemku zaměstnavatele a máte právo na náhradu škody.

 

Porušili jste pracovní předpisy nebo jste byli opilí?

Pokud je odpověď aspoň na jednu z těchto otázek kladná, zprostí se zaměstnavatel náhrady škody v plné výši. Totéž platí pro škodu způsobenou pod vlivem návykových látek. U všech těchto příčin stačí, že byly jednou z příčin vzniku škody a hned ztrácíte právo na náhradu. Tak pozor na to.

 

Šlo u úmysl?

Možná je to s podivem, ale české právo se setkává s případy, kdy zaměstnavatel záměrně uškodí zaměstnanci. Pokud tomu tak skutečně je, má zaměstnanec právo kromě náhrady škody i na náhradu ušlého zisku. Tím rozumíme peněžitou částku, o kterou by se rozrostl majetek zaměstnance v případě, kdyby mu škoda nevznikla.

Pokud jste dokázali odpovědět na všechny otázky, je velice pravděpodobné, že nyní již máte přehled o tom, jestli máte právo na náhradu škody. A jeden malý tip na závěr: Zaměstnavatel nahrazuje škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí nebo s jeho prací nesouvisí, pouze do výše deseti tisíc korun. Takže, když je vaším pracovním nástrojem vrtačka, nechte radši drahý notebook doma.  

Meus Group

© 2012, MEUS s.r.o
Všechna práva vyhrazena, vyrobilo 4every1 s.r.o.

Splňte si své sny.. pomůžeme vám
TOPlist