Moderní trendy v organizaci práce dorazily i k nám. Nějakou formu homeoffice zavádí čím dál více českých firem. Často se ale zaměňují dva pojmy – homeoffice a homeworking. Pojďme se na oba koncepty podívat blíže.
Homeoffice je možnost pracovat čas od času z domova. Některé firmy to dovolují jednou týdně, jiné jednou měsíčně, klíčové ale je, že doba je nějak vymezená a většinu práce zaměstnanec odvede v kanceláři.
Naproti tomu homeworking je neustálá práce mimo kancelář. Do konceláře zaměstnanec dochází například jen měsíčně na konzultace a schůzky, ale jinak každý den pracuje z domova. Často je za tímto konceptem snaha ušetřit za pronájem kancelářských prostor, případně jejich nedostatek, takže z domu pak pracuje část zaměstnanců, pro které už není židle. Jsou firmy, které vlastní kanceláře vůbec nemají a všechny schůzky a porady řeší přes Skype a jiné komunikátory.
Za vším jsou úspory. Kdo pracuje z domova, tomu nemusí zaměstnavatel topit, svítit, opotřebovává svůj počítač, tiskárnu... náklady mimo plat jsou téměř nulové. Může také zaměstnávat lidi odkudkoliv. Zaměstnanec z vísky někde v horách se nejspíš spokojí s menším platem než člověk žijící v Praze.
U některých profesí je práce z domu běžnější. Například v IT, marketingu nebo mezi obchodníky, konzultanty a podobně.
Práce na dálku klade na zaměstnance i firmu vyšší nároky. Základem je samozřejmě soudnost a osobní zodpovědnost zaměstnance, že pracovní čas nestráví nicneděláním. Tohle je větší nebezpečí u homeworkingu, u jednodenního homeoffice snadno naplánujete úkoly tak, aby měl zaměstnanec co dělat. Na druhou stranu u homeworkingu velmi rychle obě strany poznají, zda je člověk pro tento typ práce stavěný.
Náročnější je ale i organizace práce a vzájemná komunikace v týmu. Nemůžete se už třikrát za den sejít na konzultaci nad úkolem a po telefonu nebo mailu to není úplně ono. Úkoly tedy musí být velmi svědomitě zadané i přijaté a všichni zúčastnění musí být na "stejné vlně".
